České národní egyptologické centrum v r. 2001
(zpráva za 1. pololetí r. 2001)
Jaromír Krejčí
Prozatím nejdůležitějším splněným bodem programu
na rok 2001 je plnění úkolů, které jsme si předsevzali
v plánu archeologických prací pro sezónu 2000-2001 (práce
se z klimatických důvodů snažíme soustřeďovat na období
od října do března až dubna, z čehož vyplývá i datum
oficiálního ukončení expedice 17.4.2001). Práce
se soustřeďovaly především na objekt Iufaaova šachtového
hrobu (viz dále). V Abúsíru kromě toho pokračovaly i
práce
v rámci "pyramidovém programu" české archeologické
expedice.
S právě
dokončovanou odbornou přípravou pěti studentek egyptologie (tři z
nich již studium během května dokončily) souvisí důležitý
mezník
- přijetí dalších mladých badatelů do týmu
Centra. Výběrové řízení by mělo proběhnout v
průběhu letních měsíců. Bude tak splněn další
krok
v programu ČNEC.
Kromě vlastní badatelské činnosti jsme pokračujeme v našem
"technickém programu" - vybavování našeho pracoviště
takovými technickými prostředky (do této kategorie řadíme
především fotografickou a počítačovou techniku, zeměměřičské
přístroje, počítačové programové vybavení,
atd.), které nám umožní ještě více zkvalitnit
naši práci jak na našem terénním pracovišti
v Abúsíru,tak i na našem pracovišti v Praze.Neméně
důležitým úkolem je i zajišťování nejnovějších
poznatků v egyptologickém bádání, to by nebylo
možné bez nákupů zahraniční odborné literatury,
na níž je náš obor závislý.V tomto roce
se soustřeďujeme na doplnění některých chybějících
publikačních
řad, doplnění chybějících čísel
odborných
časopisů, katalogů egyptologických sbírek a dalších
vědeckých publikací. Pražské pracoviště ČNEC je
vybavováno tak, aby bylo vytvořeny v rámci možností projektu
a UK co nejlepší podmínky prodalší práci.
Také v Káhiře pokračujeme v dovybavování prostorů
nám přidělených k užívání.
Kromě
toho pokračují práce na přípravě mezinárodní
konference Abusir and Saqqara in the Year 2001, jež by měla proběhnout
25. až 28. září 2001. Základem, z něhož by měla diskuse
na konferenci vycházet by měl představovat sborník příspěvků
k problematice současného výzkumu abúsírsko-sakkárské
nekropole Abusir and Saqqara in the Year 2001.
Výzkum
a rekonstrukční práce v Iufaaově hrobce a jejím okolí
Během jarní části archeologické sezóny 2000-2001
se naše pozornost soustředila především na prostor na
východ od zdi kolem Iufaaovy hlavní šachty, tj. na vnější
části hrobky.
V uvedeném prostoru, ve vzdálenosti několika
metrů od
Iufaaovy centrální šachty
naše archeologická expedice nalezla komplex místností
kultovního charakteru.Kultovní
komplex se skládá celkem z 16 prostorů, které byly,stejně
jako
systém podzemních šachet, vyhloubeny přímo do
jílovcovitého podloží (arabsky tafla). Stavební
struktury tvořící kultovní komplexu byly původně omítnuty
poměrně silnou vrstvou nilského bahna s vysokou příměsí
ostřiva, především sekané slámy; dodnes se na
některých místech dochovaly poměrně velké kusy této
omítky. Většina prostorů místnosti byla zastropena klenbami
z nepálených cihel(dodnes bohužel špatně dochovanými),
výjimkou v tomto ohledu byl otevřený dvůr a schodiště
. Jediný přístup do kultovního komplexu představovalo
úzké,nepravidelné, od jihu vedoucí schodiště,
vstup do něj se nacházel jen několik metrů na východ od jihovýchodního
rohu nikovité zdi, jež ohraničovala Iufaaovu hlavní šachtu.
Přibližně ve středu celého komplexu, a co je důležité, zhruba
v ose Iufaaovy hrobky, se rozprostíral otevřený dvůr, do něhož
se od jihu otevírala široká nika, přístupná
čtyřmi schody. V další z místností kultovního
komplexu byly nalezeny tři niky, původně obložené vápencovými
bloky.
Mezi nejvýznamnější nálezy z prostoru kultovního
komplexu bezesporu patří fragmenty papyrů popsaných
raně démotickým písmem
. Dále bylo v zásypu jednotlivých místností.
Fakt, že v průběhu výzkumu bylo objeveno poměrně málo nálezů,
poukazuje na postupné pohasínání funkce objektu
a jeho postupné opouštění.Přestože zde nebyl nalezen
žádný jednoznačný doklad zádušního
kultu,je velmi pravděpodobné, že právě za tímto účelem
byl celý komplex vybudován.
Bohužel, v současné době nejsme schopni určit, zda byl tento komplex
funkčně spojen s Iufaaovou šachtovou hrobkou. Kultovní
komplex byl našimi dělníky znovu zasypán
pískem, do doby,než bude zahájena plánovaná rekonstrukce
kleneb.
V sezóně 2000-2001 pokračoval i průzkum vlastního
podzemí
Iufaaovy šachtové hrobky. V prostoru mezi kultovním
komplexem
komor a ohradou Iufaaovy centrální šachty byl objeven
poměrně úzký, svažující se příkop.U jižního
konce příkopu se v hloubce asi čtyř metrů za silnou
zdí z nepálených
cihel nacházel průchod do podzemní chodby, vytesané v
jílovcovém podloží. Tato asi 2,3 m vysoká a jen
90 cm široká chodba vede asi 25m k jihozápadu, a klesá
do hloubky přibližně deseti metrů. V její jižní zdi se nacházejí
dvě velké niky,které připomínají samostatné
pohřební komory.Jedna z nich je obložená bílými
vápencovými bloky. Uvnitř těchto výklenků bylo nalezeno pouze několik
zlomků
keramiky, včetně mnoha velkých keramických zásobnic.
Asi
18 m za vchodem odbočuje z chodby vedlejší chodba, jež prudce
klesá a končí u paty Iufaaovy západní laterální
šachty.
Na konci hlavní chodby, původně zazděné nepálenými
cihlami, byly objeveny dvě dřevěné rakve. První z nich, jež
leží blíže
vchodu, a je tedy starší, byla nalezena ve stavu úplného
rozpadu. Uvnitř byla objevena kostra staršího muže. Druhá
rakev, dvojitá, obsahovala mumii ženy, překrytou zbytky těžce poškozené
sítě z drobných fajánsových korálků. Podle
textů na velmi rafinovaně zdobené rakvi patřila Imachcher(et)resenet,
jež byla dcerou paní Anchtisi. Podle předběžného
antropologického
výzkumu vykazují obě kostry mnohé rysy, podobné
Iufaaově kostře, a možná s ním tedy byli oba jedinci spřízněni.
Po stranách obou rakví byly ve stěnách chodby vytesány
dva malé výklenky.V každém z těchto malých uzavřených
výklenků byly nalezeny dvě popsané vápencové kanopy.
Na rakvi a jejím okolí bylo nalezeno 405 malých fajánsových
vešebtů.Jenčtyři z nich však nesly nápis, dva se jménem
jistého Nekaua. Třetí sada kanop, tentokrát nepopsaná
a též nepoužitá,byla nalezena v písku těsně za
vchodem do
chodby.
Padihorova šachtová
hrobka
Nedaleko na východ od Iufaaova (?) kultovního komplexu byla
objevena další šachtová hrobka. Skládá
se z šachty o světlosti 4,8 x 3,2 m a hloubce12 m, na jejímž
dně, stejně jako tomu je v případě Iufaaovy centrální
šachty, se nacházela malá pohřební komora z vápencových
kvádrů, přístupná od východu malou vedlejší
šachtou. Pohřební komoru zdobí obvyklé náboženské
texty, vytesané v zahloubeném reliéfu. Zajímavé
jsou změny (opravy) některých textů, provedené černou barvou.
Podle nápisů a fajánsových vešebtů, které
byly nalezeny v pohřební komoře a hlavní šachtě, patřila
tato hrobka jistému Padihorovi, jehož jediný titul zněl „přítel
panovníka“. Ačkoli byla hrobka vyloupena, výzdoba pohřební
komory je poměrně dobře dochována. V chodbě spojující
malou šachtu s pohřební komorou byl objeven zajímavý
arabský nápis v kúfickém písmu, vyškrábaný
přímo do taflové stěny.
Velice důležitou součástí terénních prací
jsou nejrůznější restaurátorské zásahy.
Proto jsme uvnitř Iufaaovy pohřební komory pokračovali ve zpevňování
a restaurování reliéfní výzdoby (práce
pokračují již od jara roku 2000). Navíc bylo započato s odtesáváním
tvrdé malty, která obklopovala dolní část Iufaaova
vnitřního sarkofágu,a byl tak učiněn první krok k jejímu
plánovanému vyzvednutí z prohlubně vnějšího
sarkofágu.
Poté,co byla odstraněna část malty, objevila se výzdoba
vnější strany skříně vnitřního sarkofágu,
tvořená náboženskými texty a menšími náboženskými
scénami. V souvislosti s probíhajícími pracemi
jsme prováděli i příslušné stavebně-rekonstrukční
práce.
Transfer Neferovy sochy do Egyptského
muzea.
V sezóně 2000-2001 (v říjnu 2000) byla v Intiho hrobce v jižním
Abúsíru objevena sedící vápencová
socha muže jménem Nefer. Z bezpečnostních důvodů byla socha
po objevení uložena v prostorách sakkárského památkového
inspektorátu. V březnu 2001 byla socha předána do Egyptského
muzea v Káhiře.
(c) J. Krejčí
(12.6.2001)