2001
Home ] Historie ] 2000 ] [ 2001 ] Inti ] kolokvium ]

 

Home
Up

České národní egyptologické centrum v r. 2001

(zpráva za 1. pololetí r. 2001)

 

Jaromír Krejčí       

 

Prozatím nejdůležitějším splněným bodem programu na rok 2001 je plnění úkolů, které jsme si předsevzali v plánu archeologických prací pro sezónu 2000-2001 (práce se z klimatických důvodů snažíme soustřeďovat na období od října do března až dubna, z čehož vyplývá i datum oficiálního ukončení expedice 17.4.2001). Práce se soustřeďovaly především na objekt Iufaaova šachtového hrobu (viz dále). V Abúsíru kromě toho pokračovaly i práce v rámci "pyramidovém programu" české archeologické expedice.

S právě dokončovanou odbornou přípravou pěti studentek egyptologie (tři z nich již studium během května dokončily) souvisí důležitý mezník - přijetí dalších mladých badatelů do týmu Centra. Výběrové řízení by mělo proběhnout v průběhu letních měsíců. Bude tak splněn další krok v programu ČNEC.   

Kromě vlastní badatelské činnosti jsme pokračujeme v našem "technickém programu" - vybavování našeho pracoviště takovými technickými prostředky (do této kategorie řadíme především fotografickou a počítačovou techniku, zeměměřičské přístroje, počítačové programové vybavení, atd.), které nám umožní ještě více zkvalitnit naši práci jak na našem terénním pracovišti v Abúsíru,tak i na našem pracovišti v Praze.Neméně důležitým úkolem je i zajišťování nejnovějších poznatků v egyptologickém bádání, to by nebylo možné bez nákupů zahraniční odborné literatury, na níž je náš obor závislý.V tomto roce se soustřeďujeme na doplnění některých chybějících publikačních řad, doplnění chybějících čísel odborných časopisů, katalogů egyptologických sbírek a dalších vědeckých publikací. Pražské pracoviště ČNEC je vybavováno tak, aby bylo vytvořeny v rámci možností projektu a UK co nejlepší podmínky prodalší práci. Také v Káhiře pokračujeme v dovybavování prostorů nám přidělených k užívání.      

Kromě toho pokračují práce na přípravě mezinárodní konference Abusir and Saqqara in the Year 2001, jež by měla proběhnout 25. až 28. září 2001. Základem, z něhož by měla diskuse na konferenci vycházet by měl představovat sborník příspěvků k problematice současného výzkumu abúsírsko-sakkárské nekropole Abusir and Saqqara in the Year 2001.  

Výzkum a rekonstrukční práce v Iufaaově hrobce a jejím okolí      

Během jarní části archeologické sezóny 2000-2001 se naše pozornost soustředila především na prostor na východ od zdi kolem Iufaaovy hlavní šachty, tj. na vnější části hrobky.

V uvedeném prostoru, ve vzdálenosti několika metrů od Iufaaovy centrální šachty   naše archeologická expedice nalezla komplex místností kultovního charakteru.Kultovní komplex se skládá celkem z 16 prostorů, které byly,stejně jako systém podzemních šachet, vyhloubeny přímo do jílovcovitého podloží (arabsky tafla). Stavební struktury tvořící kultovní komplexu byly původně omítnuty poměrně silnou vrstvou nilského bahna s vysokou příměsí ostřiva, především sekané slámy; dodnes se na některých místech dochovaly poměrně velké kusy této omítky. Většina prostorů místnosti byla zastropena klenbami z nepálených cihel(dodnes bohužel špatně dochovanými), výjimkou v tomto ohledu byl otevřený dvůr a schodiště . Jediný přístup do kultovního komplexu představovalo úzké,nepravidelné, od jihu vedoucí schodiště, vstup do něj se nacházel jen několik metrů na východ od jihovýchodního rohu nikovité zdi, jež ohraničovala Iufaaovu hlavní šachtu. Přibližně ve středu celého komplexu, a co je důležité, zhruba v ose Iufaaovy hrobky, se rozprostíral otevřený dvůr, do něhož se od jihu otevírala široká nika, přístupná čtyřmi schody. V další z místností kultovního komplexu byly nalezeny tři niky, původně obložené vápencovými bloky.

Mezi nejvýznamnější nálezy z prostoru kultovního komplexu bezesporu patří fragmenty papyrů popsaných raně démotickým písmem . Dále bylo v zásypu jednotlivých místností. Fakt, že v průběhu výzkumu bylo objeveno poměrně málo nálezů, poukazuje na postupné pohasínání funkce objektu a jeho postupné opouštění.Přestože zde nebyl nalezen žádný jednoznačný doklad zádušního kultu,je velmi pravděpodobné, že právě za tímto účelem byl celý komplex vybudován. Bohužel, v současné době nejsme schopni určit, zda byl tento komplex funkčně spojen s Iufaaovou šachtovou hrobkou.  Kultovní komplex byl našimi dělníky znovu zasypán pískem, do doby,než bude zahájena plánovaná rekonstrukce kleneb.  

V sezóně 2000-2001 pokračoval i průzkum vlastního podzemí Iufaaovy šachtové hrobky. V prostoru mezi kultovním komplexem komor a ohradou Iufaaovy centrální šachty byl objeven poměrně úzký, svažující se příkop.U jižního konce příkopu se v hloubce asi čtyř metrů za silnou zdí z nepálených cihel nacházel průchod do podzemní chodby, vytesané v jílovcovém podloží. Tato asi 2,3 m vysoká a jen 90 cm široká chodba vede asi 25m k jihozápadu, a klesá do hloubky přibližně deseti metrů. V její jižní zdi se nacházejí dvě velké niky,které připomínají samostatné pohřební komory.Jedna z nich je obložená bílými vápencovými bloky. Uvnitř těchto výklenků bylo nalezeno pouze několik zlomků keramiky, včetně mnoha velkých keramických zásobnic. Asi 18 m za vchodem odbočuje z chodby vedlejší chodba, jež prudce klesá a končí u paty Iufaaovy západní laterální šachty. 

Na konci hlavní chodby, původně zazděné nepálenými cihlami, byly objeveny dvě dřevěné rakve. První z nich, jež leží blíže vchodu, a je tedy starší, byla nalezena ve stavu úplného rozpadu. Uvnitř byla objevena kostra staršího muže. Druhá rakev, dvojitá, obsahovala mumii ženy, překrytou zbytky těžce poškozené sítě z drobných fajánsových korálků. Podle textů na velmi rafinovaně zdobené rakvi patřila Imachcher(et)resenet, jež byla dcerou paní Anchtisi. Podle předběžného antropologického výzkumu vykazují obě kostry mnohé rysy, podobné Iufaaově kostře, a možná s ním tedy byli oba jedinci spřízněni. Po stranách obou rakví byly ve stěnách chodby vytesány dva malé výklenky.V každém z těchto malých uzavřených výklenků byly nalezeny dvě popsané vápencové kanopy. Na rakvi a jejím okolí bylo nalezeno 405 malých fajánsových vešebtů.Jenčtyři z nich však nesly nápis, dva se jménem jistého Nekaua. Třetí sada kanop, tentokrát nepopsaná a též nepoužitá,byla nalezena v písku těsně za vchodem do chodby.

         Padihorova šachtová hrobka

Nedaleko na východ od Iufaaova (?) kultovního komplexu byla objevena další šachtová hrobka. Skládá se z šachty o světlosti 4,8 x 3,2 m a hloubce12 m, na jejímž dně, stejně jako tomu je v případě Iufaaovy centrální šachty, se nacházela malá pohřební komora z vápencových kvádrů, přístupná od východu malou vedlejší šachtou. Pohřební komoru zdobí obvyklé náboženské texty, vytesané v zahloubeném reliéfu. Zajímavé jsou změny (opravy) některých textů, provedené černou barvou. Podle nápisů a fajánsových vešebtů, které byly nalezeny v pohřební komoře a hlavní šachtě, patřila tato hrobka jistému Padihorovi, jehož jediný titul zněl „přítel panovníka“. Ačkoli byla hrobka vyloupena, výzdoba pohřební komory je poměrně dobře dochována. V chodbě spojující malou šachtu s pohřební komorou byl objeven zajímavý arabský nápis v kúfickém písmu, vyškrábaný přímo do taflové stěny.


Velice důležitou součástí terénních prací jsou nejrůznější restaurátorské zásahy. Proto jsme uvnitř Iufaaovy pohřební komory pokračovali ve zpevňování a restaurování reliéfní výzdoby (práce pokračují již od jara roku 2000). Navíc bylo započato s odtesáváním tvrdé malty, která obklopovala dolní část Iufaaova vnitřního sarkofágu,a byl tak učiněn první krok k jejímu plánovanému vyzvednutí z prohlubně vnějšího sarkofágu. Poté,co byla odstraněna část malty, objevila se výzdoba vnější strany skříně vnitřního sarkofágu, tvořená náboženskými texty a menšími náboženskými scénami. V souvislosti s probíhajícími pracemi jsme prováděli i příslušné stavebně-rekonstrukční práce.      

            Transfer Neferovy sochy do Egyptského muzea.

V sezóně 2000-2001 (v říjnu 2000) byla v Intiho hrobce v jižním Abúsíru objevena sedící vápencová socha muže jménem Nefer. Z bezpečnostních důvodů byla socha po objevení uložena v prostorách sakkárského památkového inspektorátu. V březnu 2001 byla socha předána do Egyptského muzea v Káhiře.

(c) J. Krejčí
(12.6.2001)