2000
Home ] Historie ] [ 2000 ] 2001 ] Inti ] kolokvium ]

 

Home
Up

České národní egyptologické centrum v r. 2000

 Miroslav Bárta

 

   Během prvního půlroku existence Centra došlo k jeho ustavení, vytvoření základních organizačních podmínek jeho chodu a a zajištění základního provozního vybavení; a to jak na jeho základním pracovišti v Praze tak i v Egyptě, kde spočívá těžiště jeho zahraniční činnosti a působení.

   Byla výrazným způsobem posílena materiálně-technická základna centra, která podstatně usnadňuje práci jeho jednotlivých členů. Toto zařízení je využíváno po celý rok (viz níže).

   Mezi první konkrétní vědecké výsledky  patří vydání sborníku “Abusir and Saqqara in the Year 2000” (Orientální ústav AV ČR ve spolupráci s Českým národním egyptologickým centrem, Praha 2000) – s 41 příspěvky odborníků z celého světa (včetně 9 příspěvků českých egyptologů), zabývajícími se problematikou starého Egypta se zvláštním přihlédnutím k pyramidovým polím v oblasti nejstaršího egyptského hlavního města Memfidy.

   V Egyptě to pak byly výkopové práce v Abúsíru.

   K těmto základním bodům přistupuje ještě přednášková činnost a  nástup jednoho doktoranda (religionistika se zaměřením na náboženství starého Egypta) do Centra na částečný úvazek

   Na podzim r. 2000 byl zahájen výzkum unikátní hrobky vysokého hodnostáře Intiho z doby 6. dynastie. Tato hrobka, z doby 23. stol. př. Kr. byla zkoumána a rekonstruována výhradně ze zdrojů poskytnutých Centrem. Jejího výzkumu se účastnili nejen členové Centra, ale i někteří studenti.

   V říjnu t.r. začala expedice Českého národního egyptologického centra  Univerzity Karlovy na české archeologické koncesi na pyramidovém poli v Abúsíru. České vykopávky zde probíhají více jak 30 let a mezi jejich hlavní výsledky patří objevy pyramidových komplexů královen a členů královské rodiny panovníků 5. dynastie, kteří si v Abúsíru stavěli pyramidové komplexy. V 80. letech byl učiněn objev pyramidového komplexu panovníka Raneferefa, který byl do té doby znám pouze z písemných pramenů. V 90. letech to byl objev neporušeného impozantního šachtového hrobu kněze Iufaa ze 4. stol. př. Kr. s původní pohřební výbavou a monumentálním vápencovým sarkofágem vážícím několik desítek tun, který se nacházel na dně 26 m hluboké šachty o půdorysu 15 x 15 m.

     Od začátku 90. let se činnost českých egyptologů stále více zaměřuje rovněž na zkoumání hrobek hodnostářů stojících ve stínu panovníků. Tito hodnostáři hráli významnou roli při řízení egyptského státu a z jejich hrobek se můžeme dozvědět mnohé i o jejich každodenním životě. První expedice Centra se v r. 2000 soustřeďovala na výzkum hrobového komplexu úředníka Intiho z poloviny 6. dynastie, tj. z doby před přibližně 4 200 lety. Hodnostář Inti byl nejstarším synem vezíra (nejvyššího muže po faraonovi) Qara, který žil pravděpodobně v době panovníka Tetiho. Qarovu unikátní hrobku objevila česká expedice již v r. 1995. Pyramida panovníka Tetiho patří mezi v současné době mezi nejnavštěvovanější památky panovníků Staré říše v Sakkáře. Teti byl podle legendy zavražděn a tak české výzkumy podstatně přispívají k poznání doby jeho vlády.

   Téměř zcela zachovaná kamenná hrobka soudce Intiho měřila více jak 12 x 20 m v půdorysu a byla postavena jako posmrtná rezidence, kterou obýval duch zemřelého. Hrobka sestává z nadzemní části, které dominuje otevřený dvůr a zádušní kaple, kde probíhalo každodenní obětování pokrmů a nápojů duchu zemřelého. V západní stěně kaple stála monolitická vápencová stéla natřená načerveno, která obsahovala vytesané tituly a jméno zemřelého. To umožňuje částečnou rekonstrukci životní dráhy Inteje, který byl činný jako kněz, soudce a člen soudního tribunálu v paláci panovníka. Stěny kaple byly rovněž vyzdobeny. Je zde zachycen Inti přijímající průvod obětujících hodnostářů. U nohou mu sedí jeho manželka Merut.Na stěnách jsou dále zachyceni hudebníci zpívající milostnou píseň a v neposlední řadě i trpaslík, jenž hlídá Intiho oblíbeného psa, jenž se jmenoval Idžem. Další překvapení čekalo při zkoumání vlastního vchodu do hrobky, kde byly objeveny stojící vápencové obelisky, symboly slunečního boha Rea a vápencová socha muže jménem Nefer, jehož vztah k majiteli hrobky není ještě zcela jasný. 

   Největší překvapení však následovalo, když se po několika týdnech nebezpečné práce v 22 m hluboké šachtě, podařilo dospět do pohřební komory Intiho. Již během čištění šachty se ukázalo, že pohřební komora nebyla po svém uzavření vyloupena – to bylo zřejmé z toho, že v různých úrovních šachty byly nalézány obětiny, které měly Intejovi zabezpečit nerušený posmrtný život – těmi byly alabastrové nádobky, keramika a obětní oltář. Na dně šachty, zahloubena v její západní stěně, byla pohřební komora. V její západní části stojí obrovský, 3 m dlouhý a 2 m vysoký sarkofág z vápence se jménem a tituly Intiho. Na sarkofágu i kolem něj se nalezly další součásti pohřební výbavy jako např. keramické nádoby, měděné nástroje a miniaturní kamenné nádoby. Při vlastní dokumentaci pohřební komory se ovšem ukázalo, že pohřeb přece jen vyloupen byl - stalo se tak zřejmě již v průběhu pohřebních ceremonií. Dělníci, kteří měli za úkol postarat se o pohřeb Inteje se v nestřeženém okamžiku vlámali do již uzavřeného sarkofágu a oloupili mumii zemřelého o amulety a další předměty osobní potřeby.

   Vykopávky sezóny 2000 byly průběžně dokumentovány televizí National Geographic Society.

 

(c) 2001 M. Bárta