Česká egyptologie v letech 1958-2000      

Jaromír Krejčí.

České národní egyptologické centrum se především snaží navázat, podstatně rozšířit a zkvalitnit mezinárodně uznávanou činnost české egyptologie reprezentované doma i v zahraničí Českým (dříve Československým) egyptologickým ústavem FF UK.

Český egyptologický ústav se již od doby svého založení věnuje především vědecké a výzkumné činnosti, při jejímž naplňování hrála vždy velkou roli mezioborová spolupráce s odborníky z humanitních i přírodovědeckých směrů. Jejím základem je rozvíjení vlastního archeologického výzkumu v Egyptě na lokalitě Abúsír. Na  ní se rozkládá česká archeologická koncese, která představuje největší koncesi přidělenou zahraniční expedici na pyramidových polích a možná i v celém Egyptě. Tento fakt je oceněním  úrovně dosavadní práce české archeologické expedice, ale zároveň i velkým závazkem do budoucnosti, představujícím, kromě jiného i poměrně velké finanční náklady. Terénní výzkum v Abúsíru je zaměřen na objevování a shromažďování nového pramenného materiálu k dějinám starého Egypta, především z období stavitelů pyramid Staré říše – své pyramidové komplexy si zde postavili panovníci 5.dynastie (25.-24. stol. př. Kr.). Nacházejí se tu i hrobky úředníků a kněží z doby Staré říše a také velké šachtové hroby vysokých hodnostářů z doby sajsko-perské (6.-5. stol. př. Kr.).

Mezi nejvýznamnější výkopové práce z poslední doby můžeme zařadit nevykradenou hrobku kněze Iufaa s úplnou pohřební výbavou, mumií a výzdobou s unikátními náboženskými texty, dokončení výzkumu hrobového komplexu panovníka Neferefrea (Raneferefa; četné nálezy z této hrobky je možné vidět v Egyptském muzeu v Káhiře) a objev hrobky doposud neznámého vezíra Kara z doby konce Staré říše. Mezi poslední aktuální výsledky patří objev vyzdobené hrobky hodnostáře Hetepiho z doby prvního stavitele kamenné pyramidy v Egyptě, panovníka Džosera (27. stol. př. Kr.). a výzkum rodinného hřbitova vezíta Kara v jižním Abúsíru. Prezentace výsledků činnosti ústavu mají různé podoby – jde především o publikování vědeckých monografií a článků v domácích i zahraničních časopisech, či účast na konferencích. Důležitou úlohu hraje i popularizace oboru, členové ústavu pořádají přednášky v České republice a zahraničí, připravují populárně-vědecké články v domácích i zahraničních časopisech a novinách (National Geographic, Lidé a Země, Koktejl, Lidové noviny, MF Dnes, GEO, KMT – Journal of Ancient Egypt, Egyptian Gazette), spolupracují při výrobě televizních filmů  a seriálů domácí a také zahraniční produkce (Česká televize, National Geographic TV, Discovery, BBC), nebo rozhlasových pořadů (Český rozhlas), apod. K propagačním aktivitám ústavu je využíváni jeho bohatý fotografický a filmový archív.   

 

DĚJINY ČESKÉ EGYPTOLOGIE

Zakladatelem české egyptologie byl František Lexa (1876–1960), který r.1925 založil samostatný egyptologický seminář na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Lexa byl r. 1927 rovněž jmenován prvním řádným profesorem egyptologie na Karlově Univerzitě. Český (do r. 1991 Československý) egyptologický ústav FF UK byl založen v r. 1958 a v r.1959 bylo otevřeno jeho káhirské pracoviště. O rozvoj ústavu se v prvních letech jeho existence zasloužil Zbyněk Žába (1917-1971), žák Lexy. Přestože žil dlouhodobě v zahraničí, velký význam měla i morální podpora Jaroslava Černého, dalšího Lexova žáka. Po Žábově smrti krátkou dobu (1971–1974) vedl ústav František Váhala. V r. 1975 se vedoucím (od r. 1981 ředitelem) ústavu stal MiroslavVerner, který jej vedl do roku 2000. V současnosti práci ústavu vede Břetislav Vachala.

 

Núbijská záchranná akce

Základním impulzem pro založení ústavu se na konci 50. let stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu núbijských památek ohrožených vodami Asuánské přehrady. Československý egyptologický ústav se tohoto projektu aktivně účastnil – výzkumem a dokumentací archeologických a epigrafických památek na dvou koncesích vyměřených v této oblasti. Tyto koncese zahrnovaly dva zhruba padesátikilometrové úseky nilskéhoúdolí, tzv. Severní a Jižní koncesi. Severní koncese sahala od Naga el-Birby poblíž Kalábšy po Gerf Husein. Jižní koncese byla vymezena lokalitami Naga ed-Dóm a Naga Abú Šanak. Hlavním úkolem výzkoumu v těchto dvou oblastech byla dokumentace skalních kreseb a nápisů jednotlivých kultur starověké Núbie.

Celkem bylo zdokumentováno 243 skalních nápisů od raně dynastického po římské období. Výsledky těchto prací byla publikována v monografii The Rock Inscriptions of Lower Nubia. Czechoslovak Concession r. 1974 Zb. Žábou. Kromě epigrafického průzkumu byl prováděn rovněž archeologický povrchový průzkum. Zachyceno tak bylo celkem 47 lokalit. Archeologicky bylo prozkoumáno pohřebiště kamenných mohyl ve  Wádí Qitně a v Kalábše-Jih z pozdně římské až raně byzantské doby (E. Strouhal, Wadi Qitna and Qalabsha South. Volume I. Archaeology, Praha 1984). Zdokumentována byla rovněž římská pevnost v Kertásí, jež tvořila součást římského opevnění v Núbii. Podařilo se znovu objevit i římský tzv. Jižní chrám v Táfě ztracený v 19. stol. pod nánosy nilského bahna.  

Pokračování